Automobilka Mazda přinesla svým příznivcům profesionálně vyvedený reklamní spot. Po jeho shlédnutí musí být každému jasné, že měl tu čest setkat se s předním světovým výrobcem osobních vozů, pro něhož jsou náklady na sebepropagaci důležitou účetní položkou. A rozhodně na nich nešetří. Na tohle auto zkrátka hned dostane chuť úplně každý. A dokonce i s „balíkem výhod“.
„Nová Mazda. To je dokonalá jízda a revoluční motory. Nakombinujte si balík výhod s bonusem až 110 tisíc korun. Nyní i s výhodným výkupem vozu,“ nese se z pozadí příjemný a sebevědomý ženský hlas a v té sevřené a dokonale vypilované promluvě je pro bystré pozorovatele slyšet téměř vše od stvoření světa až po šťastné dějinné okamžiky dnešních dní. Od počátků života na zemi, až po triumfální existenci lidského druhu, jehož schopnosti a rozum dokázaly stvořit i něco tak dokonalého, jako je právě nová Mazda. A k tomu všemu může kdokoli ušetřit dokonce 110 tisíc korun a výhodně nahradit fungl novou Mazdou svou ojetou rachotinu.
Konzervativně orientované jedince by snad mohlo zaskočit použití slova „revoluční“, nebo by z něj někomu mohl dokonce přeběhnout mráz po zádech, protože si hned představil zdivočelé bolševické hordy beroucí útokem petrohradský Zimní palác, v jejichž čele jede v Mazdě s „revolučním“ motorem Lenin nebo Che Guevara. Všechny ty Gulagy, masové hroby, popravy předobrých báťušků Carů, všechny ty strašlivé zločiny komunismu, nebo dokonce rozzářené Čechy cinkající na Letenské pláni klíči.
S tím vším však tvůrci spotu nepochybně počítají. Protože jako praví profesionálové vědí, že pojem „revoluční“ je možné používat výhradně v souvislosti s technologickým pokrokem. Že je možné svobodně mluvit o revolučních motorech, revolučních dotykových displejích, revolučním mobilním připojení, ale že „revoluční“ společenské změny jsou nepřípustné, nevhodné a nikoho nezajímají. A hlavně si za ně člověk nic nekoupí a už vůbec ne novou Mazdu s „revolučním“ motorem.
Co bychom to však byli za recenzenty reklamních spotů, kdybychom zapomněli zmínit vizuální stránku této dokonalé sebeprezentace Mazdy. A ta stojí na dvou důmyslných principech.
Tím prvním je „pravidlo prázdné silnice“, s nímž je obeznámen každý profesionál reklamního průmyslu. Chcete-li nový vůz předvést v tom nejlepším a nejpravdivějším světle, musíte ho nechat jet po zcela prázdné silnici. Ve skutečnosti se vám něco takového stane stěží, ale jen tak může vyniknout onen pocit nespoutané volnosti, který klient nákupem nového vozu zaručeně získá. Žádné dopravní zácpy, žádné nehody, jen pocit dosud nepoznané svobody prázdné vozovky. Ideální pak je, když je tento snový obraz provázen ještě dalšími surreálnými výjevy, jako třeba magicky rozvlněnou krajinou, obdivnými pohledy kolemjdoucích, v pozadí cválajícím stádem koní, nebo nadšeně mávající skupinou polonahých vnadných divoženek.
Druhým důmyslným principem, na němž spot stojí, je nečekané zmnožování. Kdy ze zákrytu osamoceně jedoucí červené Mazdy náhle vyklouzne druhá červená Mazda. A tyhle dvě červené Mazdy najednou předjede třetí, šedá Mazda. A pak najednou, zničehonic jedou po silnici vedle sebe hned čtyři Mazdy, protože na prázdné silnici čtyři auta vedle sebe jezdit mohou. A každý si může vychutnat ladnost pohybů těchto čtyř královských strojů, jež svou bezkonkurenční elegancí hravě zodpovídají nelehkou otázku: „Co je víc, než Mazda?“ No přece: „Dvě, tři… čtyři Mazdy!“