Zpověď masochisty
Pan M. se snaží, jak už to tak u lidí bývá, dojít ke štěstí. Záliby Pana M. jsou však poněkud pikantní. Miluje bolest. Co si však má počít, když mu ji nikdo nechce poskytnout, nebo alespoň ne v takové míře, po jaké touží. Nezbývá tedy než se pořádně vrhnout do světa práce, obstarat si sedm úvazků, nechat se týrat a ponižovat nadřízenými, prodloužit si den na osmačtyřicet hodin a nakonec triumfálně zvítězit na Olympiádě lidských zdrojů v Singapuru. Ale není takový triumf pro Pana M vlastně spíš prokletím? Hra měla premiéru 26. 1. 2011 ve Švandově divadle Praha v produkci Divadla Letí. Byla přeložena do řady cizích jazyků a hrána v Polsku, Německu, Francii, Rusku, Estonsku, Švýcarsku a v Brazílii.
Smrt talentovaného vepře
Poslední okamžiky mimořádně talentovaného prasete jsou neseny rekapitulací jeho života. Vzpomíná na své dětsví, jak objevilo svůj talent, jak vykročilo do světa, jak svět objevil jeho talent, co a koho všechno muselo obětovat, aby se prosadilo, a co to vlastně znamená mít talent, talent s velkým T. Ale Řezník už přichází, zbývá tedy jen zodpovědět jednu základní otázku: Může být prase člověkem? Hra byla v roce 2008 napsána pro brněnského herce a principála Jaroslava Tučka a byla inscenována Českým a Slovenským rozhlasem. V podobě videoinscenace ji v časech koronavirových nastudovalo ostravské Divadlo Mír (premiéra 11. 6. 2020).
Největší Básník
Cyklus dramatických miniatur o pochmnurných i radostných i zcela absurdních životních osudech jednoho velikána umění. Pásmo groteskních jednoaktovek zaměřených na truchlivé okolnosti uměleckého průmyslu vznikalo postupně od roku 2000 a dodnes není završeno. Tři z hříček byly v roce 2010 uvedeny Českým rozhlasem Vltava v režii Jakuba Macečka.